Listopad Projektor,

Tempo 124

I.
D              Emi                          G
Prastarý projektor osvětluje prach,
D                       Emi                                   G
na nehybných políčkách tančí Vincent s Miou.
D                    Emi                             G
Dávno co se přetrh celuoid na cívkach.
D                   Emi                       G
A v tichu se topí liduprázdný kino.

ref.
Hmi  Fis                            G
Za ty roky, kdo by to jen řek,
         D             A     Emi                                              
že si projdem tolik stejnejch řek.
G
Že vrátíme se k svým.

Hmi  Fis                            G
Za ty roky, kdo by to jen řek,
         D             A      Emi                                                G
že si projdem tolik stejnejch řek. Než vrátíme se k svým.

II.
V poslední řadě, sedíme my dva,
držíme se pevně, jak tonoucí stébla.
Dokud nás nenajdou, tak svět smysl má.
Zvenku slyším kroky, a tak si říkám vrána k vraně přece sedá.

ref.

Za ty roky, kdo by to jen řek…

br.
B        C                      D
Ještě chvíli zůstaň, než nás zase proudy strhnou dál.
B         C                         D
Drž se pevně, než nás rozdělí.
B        C                     D
Ještě chvíli zůstaň, než nás zase proudy strhnou dál.
B          C                        D
Drž se pevně, než nás rozdělí.

ref. Za ty roky…že vrátíme se k svým, než vrátíme se k svým.