Listopad – Přístav
I.
Starý přístav Valparaiso v noci žije, to se ví,
těla propletená v tanci, i když se nic neslaví.
Ráno zapomeneš vstát, to ti vůbec nevadí
a v myšlenkách oprašuješ svoje boty toulavý.
Na cestu bez konců zbytečných.
ref.
Já tě znám, dobře vím, že tě dneska vidím naposledy.
Já tě znám, dobře vím, že tě dneska vidím naposledy.
Já tě znám, dobře vím, že tě dneska vidím naposledy.
Já tě znám, dobře vím, že tě dneska vidím naposledy.
II.
Hořkosladký rozloučení, letmý úsměv, možná dík.
Poetika prázdných ulic snad stesk jednou nahradí.
A v přístavu Valparaiso zvony bijí, vypráví.
Zase jednou oprašuju svoje boty toulavý.
Na cestu bez konců zbytečných.
ref.
Já tě znám, dobře vím, že tě dneska vidím naposledy.
…