Krabice

Listopad – Krabice,

tempo 130

Předehra: H, E  H, E

I.
H                                                                  E
Taky to znáš, že nepoznáš čas kdy odejít.
H                                                                           E
Kdy jen stojíš a přemýšlíš, co chceš vlastně říct.
H                                                                                   E
A v tom tichu sám ve štychu na přímý lince do ostychu.
H                                                                             E
Polkneš pýchu není cesta, topí se záchranná vesta.
Nech ji plavat a jdi dál.

Fis                                  Gis
Jsou dny kdy zbalíš celý život do krabic,
Fis                                  Gis
dny kdy si říkáš, že by toho mělo být víc.
¨                    H
Víc než krabice

                 Gis
No a ono je.
                          H                                           Gis
Jen se koukni kolem sebe, trochu usměj se.
                    H
Na člověka co stojí vedle,
                              Gis
třeba mu zlepšíš den,
                        H
nebo si nevšimne.

II.
Taky to znáš, že se motáš v bouři jasných slov. 
Který přišly sotva dal ses na odchod. 
Ve vnitřním křiku vstříc publiku, co soudilo tě při úniku.
Polkneš pýchu není cesta, topí se záchranná vesta.
Nech ji plavat a jdi dál.

Jsou dny…

Sólo: H E H E ….

Jsou dny….