Listopad – Mraky
I.
Bílý zdi, ohnutý záda,
nejasná melodie, cos měla ráda.
Jak všechno končí,
co všechno padá,
když už nemůžeš.
Když nemůžeš usnout.
br.
Zapadá slunce a mrazí tě v zádech,
nemůžeš se nadechnout.
Třesoucí se vzpínající ruce,
touží jej obejmout.
II.
A ty hoříš a záříš,
byť na malou chvíli,
aspoň projednou.
Všechno začína, potom se ztrácí,
jak ta melodie,
nemůžeš si vzpomenout.
br.
Stahují se ti mraky nad hlavou,
držíš svůj paprsek slunce.
Stahují se ti mraky nad hlavou,
držíš svůj paprsek slunce. Slunce.
Ref.
Nechceš se ztratit ve světle sodíkových výbojek a
nechceš opustit.
Nechceš se ztratit ve světle sodíkových výbojek a
nechceš opustit.
A Hoříš, záříš a hoříš, záříš a hoříš, záříš,
zbavená bolesti.
A Hoříš, záříš a hoříš, záříš a hoříš, záříš,
zbavená bolesti.
/melodie/
br.
Falešní andělé se tiše připravují
na svojí noční show.
Kapka po kapce padá v rytmu srdce,
Za staženou oponou.
III.
A zas klesáš a stoupáš
co ti stačí síly, teď nepodlehnout.
V mlze se rozplýváš, snad jednou se vrátíš,
jak ta melodie,
nemůžeš si vzpomenout.
br.
Stahují se ti mraky nad hlavou,
držíš svůj paprsek slunce.
Stahují se ti mraky nad hlavou,
držíš svůj paprsek slunce. Slunce.
Ref.
Nechceš se ztratit ve světle sodíkových výbojek a
nechceš opustit.
Nechceš se ztratit ve světle sodíkových výbojek a
nechceš opustit.
A Hoříš, záříš a hoříš, záříš a hoříš, záříš,
zbavená bolesti.
A Hoříš, záříš a hoříš, záříš a hoříš, záříš,
zbavená bolesti.
/melodie/