Listopad – Vlaky
I.
Prach vzal i moje ideály
a svět prostoupila šeď.
Krásná, jemná, tam někde v dáli.
Do očí nevím,
co bych ti řekl.
Kolikrát se ti zdá,
že z loučení, je jen soužení.
Pravda je ale taková,
že bez tebe,
tě spíš docením.
Ref./
Aspoň, že vlaky jedou včas,
i když už nikdo neví kam.
V kapse máš lístky pochybný
a život zatím utíká.
Vlaky jedou včas.
A ty nevíš,
kam se vrátíš,
komu se ztrácíš,
kým chceš být
a život utíká.