Listopad – Vítr,

tempo 130

Tempo 120

C#5 E5 H5 F#
C#5 E5 F# A
A C#5 / F#

I.
Tvůj pohled upřený, za vitrážovým sklem,
jako špatnej sen.
liduprázdný město příběhů zbavený.
Aspoň barevný.

A vítr odnáší texty písní co nesmíš hrát.
Za listím podzimním, poslední nadějí.

ref./
Rozvrácení, v podstatě jsme stejně ztracení.
Ty i já v roztrženým objetí.
Uzavření, v podstatě jsme stejně ztracení.
Ty i já v roztrženým objetí.

epilog/
Rok se s rokem sešel, no a ty si říkáš..
a ty si říkáš, že se vlastně vůbec nic nezměnilo.
Rok se s rokem sešel, no a ty si říkáš,
že je vlastně všechno pořád…
Že je vlastně všechno pořád úplně stejný.