Listopad – Kopce u Céretu
I.
Poslední cigáro, plamen však nechytá
Přichází tma, noc je tak ješitná
život je nádherný, život je krásný,
co budeš dělat, až dojdou ti prášky?
a v prázdných stěnách se myšlenky ztrácí,
jen bolest věrná zpátky se vrací
život je nádherný, život je krásný,
co budeš dělat, až dojdou ti prášky?
co budeš dělat až dojdou ti prášky?
co budeš dělat až dojdou ti prášky?
ref/
Žij!
Tvůj příběh běží dál, tam v kopcích u Céretu,
ve stromech zkroucených, kéž nemusíš se bát,
těch co přesně měří čas,
jehel co mizí v kůži.
Barvy sotva schnout,
nůž plátno protíná.
II.
k popelu prach, soudnost jde stranou
jenom ty oči, znovu uhranou
život je nádherný, život je krásný,
co budeš dělat, až dojdou ti prášky?
poslední cesta a zkratky neplatí
z vlny vzpomínek se nikdy nevrátí
život je nádherný, život je krásný,
ale co budeš dělat, až dojdou ti prášky?
co budeš dělat až dojdou ti prášky?
co budeš dělat až dojdou ti prášky?
ref/
Žij!
…