Listopad – Kopce u Céretu (Poslední cesta Chaima Soutina),

tempo 127

Předehra: H  D  A  G  Fis, H  A  G  Fis 

I.
H
Poslední cigáro, plamen však nechytá
Přichází tma, noc je tak ješitná
život je nádherný, život je krásný,
co budeš dělat, až dojdou ti prášky?

A v prázdných stěnách se myšlenky ztrácí,
jen bolest věrná zpátky se vrací
život je nádherný, život je krásný,
co budeš dělat, až dojdou ti prášky?
co budeš dělat až dojdou ti prášky?
co budeš dělat až dojdou ti prášky?

ref/
H                                 D                                       A
Žij!  Tvůj příběh běží dál, tam v kopcích u Céretu,
                                     G               Fis               H
ve stromech zkroucených, kéž nemusíš se bát,
                                    A
těch co přesně měří čas,
                            G
jehel co zmizí v kůži.
                      Fis
Barvy sotva schnou,
                            H       A G Fis
nůž plátno protíná.

Riff: A-H A-H A-H A-H A-H A-H G-Fis

II.
H
Poslední cigáro, hlasité steny.
V zoufalé snaze opustit zemi.
G
Život je nádherný, život je krásný,
Fis
Co budeš dělat až dojdou ti prášky.

H
A torza vzpomínek, kroutí se, ztrácí.
Jen bolest věrná zpátky se vrací.
G
Život je nádherný, život je krásný,
Fis
Co budeš dělat až dojdou ti prášky. 
G
co budeš dělat až dojdou ti prášky?
Fis
co budeš dělat až dojdou?

ref/
H                                 D                                       A
Žij!  Tvůj příběh běží dál, tam v kopcích u Céretu,
                                     G               Fis               H
ve stromech zkroucených, kéž nemusíš se bát,
                                    A
těch co přesně měří čas,
                            G
jehel co zmizí v kůži.
                      Fis
Barvy sotva schnou,
                            Cismi
nůž plátno protíná.

Sólo: Cismi, E, H, A, Gis      Cismi, H, A, Gis

ref/
Cismi                           E                                     H
Žij!  Tvůj příběh běží dál, tam v kopcích u Céretu,
                                     A               Gis               Cismi
ve stromech zkroucených, kéž nemusíš se bát,
                                    H
těch co přesně měří čas,
                            A
jehel co zmizí v kůži.
                      Gis
Barvy sotva schnou,
                            Cismi     H        A          Gis    Cismi   H   A     Gis          Cismi
nůž plátno protíná.          ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ