Listopad – Básníci
I.
Je černá noc mám na dlani srdce,
pevně ho svírám v svý promrzlý ruce.
Umlčet tlukot. Uslyšet ticho.
Jinak to nejde, tak to prosím pochop.
Chci snad zahnat bolest, či se víc zranit,
tohle je o mě nesnaž se mi bránit.
Dlouho jsem doufal, pořád netuším proč.
Dlouho jsem hledal, pořád netuším co.
ref.
Závidím básníkům,
Prokletým hříšníkům.
Neznám ten pohled za zrcadlem, vím jen, že to nejsem já.
Stále sním. Duše bolí sotva se rozední.